Program WINK (Wood 1972) je založen na Woodově modelu (Wood 1971), který předpokládá, že složky systému jsou trojosé elipsoidy, což dobře vyhovuje pro soustavy snevelkým zploštěním složek a patrným efektem odrazu. WINK počítá celkový tok záření obou složek integrací přes viditelné části hvězd pro každou fázi Φ bez ohledu na zákryty. Tok záření ze složky j lze vyjádřit
kde Ij je intenzita vyzařování v určitém místě povrchu podle zákona okrajového a gravitačního ztemnění a modifikovaná efektem odrazu. Použití Russellových-Merrillových výrazů
kde I0 je intenzita vyzařování ve středu disku, x koeficient okrajového ztemnění, g místní gravitační zrychlení, g s pruhem - průměrná hodnota přes celý povrch a veličina y je dána vztahem
vede ke vztahu
kde cos β je směrový kosinus normály k povrchu složky. Pro primární složku je středová intenzita I01 normována (I01=1). Celková svítivost soustavy l je vypočtena sečtením svítivostí složek a odečtením ztráty světla během zákrytu
přičemž je svítivost normována v kvadratuře l(Φ=0.25)=1. Při výpočtech se využívá numerických integrací s pomocí metody Gaussovy kvadratury. Ve většině případů je integrace 16 x 16 dostatečná a vede k přesnosti 0.012 %.
Bohužel program WINK není dále udržován. Dnes se používá jen výjimečně pro určení počátečních parametrů.
Literatura:
Wood, D. B., 1962, Trans. IAU XI B, 368
Wood, D. B., 1971, AJ 76, 701 ADS
Wood, D. B., 1972, A Computer Program for Modeling Non-Spherical Eclipsing Binary Star Systems, Technical Report X-110-72-473, Publ. of the Goddard Space Flight Center, Greenbelt, MD
Wood, D. B., 1973, PASP 85, 253ADS