LIGHT

  • Autor: Graham Hill
  • Rok vzniku: 1979

  • Popis:
    Program LIGHT2 (Hill, 1979, Hill & Rucinski, 1993) je výsledkem výrazného upgradu předchozího Hillova programu LIGHT. Nová verze vznikla spojením Rocheova modelu, Woodova Gaussova-Legendreova kvadraturního schématu (Wood, 1971, 1972) a Rucinského modelu z programu WUMA3, který vycházel z Lucyho práce (Lucy, 1968). Dosahuje tak přesného popisu jasnosti soustavy během zákrytů i mimo nich.
    Toky záření složek počítá použitím jakéhosi hybridu absolutně černého tělesa, černého tělesa založeného na barevném indexu, a teoretického modelu toku záření vuvažované atmosféře, přičemž vyzařování je počítáno vevýsečích a prstencích, podobným způsobem jak popsal Hutchings (1968). Při řešení se používá diferenciálních korekcí řešených procedurou CURFIT (Bevington, 1969), která je založena na Marquardtově metodě. Na povrchu složek dvojhvězdy je možné uvažovat až deset eliptických skvrn, jejichž poloha aodchylka vteplotě od okolního povrchu nemusí být známy. Na první pohled se může zdát, že jde ovcelku malou odlišnost od jiných programů, které počítají skruhovými skvrnami. Jde však o poměrně unikátní možnost, kterou je třeba používat uvážlivě, neboť vprincipu popis eliptických skvrn vyžaduje více parametrů a jejich "přičiněním" tak může dojít při řešení světelné křivky soustavy kpřebytku parametrů. Silným nástrojem je výpočet a analýza profilů spektrálních čar, která poskytuje mnohem přesnější určení hmotností než dosud. Příklady využití lze najít v práci Holmgrena (1988) a zejména Hilla et al. (1990). Pozdější vylepšení modelu (Wade & Rucinski, 1985) zahrnují i okrajová ztemnění založená na Kuruczově modelu atmosfér (Kurucz, 1979), odkazy na databázi profilů čar pro rané typy hvězd apoužití simplexního algoritmu pro testy jedinečnosti.
    Program samotný používá příkazový systém klíčových slov s předem danými standardními vstupy a je dostupný potenciálním uživatelům.


    Literatura:
    Bevington, P. R., 1969, Data reduction and error analysis for the physical sciences, McGraw-Hill, New York
    Hill, G., 1979, Publications. Dominion Astroph. Obs. 15, 297
    Hill, G., Fisher, W. A., Holmgren, D., 1990, A&A 238, 145
    Hill, G., Rucinski, S. M., 1993, v Light Curve Modeling of Eclipsing Binary Stars, ed. E. F. Milone, New York, Springer, str. 135-150
    Holmgren, D. E., 1988, PhD disertační práce, Univ. of Victoria, Depart. of Physics and Astronomy
    Hutchings, J. B, 1968, MNRAS 141, 219
    Kurucz, R. L., 1979, ApJ Suppl. Ser. 40, 1-340
    Lucy, L. B., 1968, ApJ 153, 877
    Wade, R. A., Rucinski, S. M., 1985, A&AS 60, 471-484
    Wood, D. B., 1971, AJ 76, 701
    Wood, D. B., 1972, A Computer Program for Modeling Non-Spherical Eclipsing Binary Star Systems, Technical Report X-110-72-473, Publ. of the Goddard Space Flight Center, Greenbelt, MD


    zpět na přehled metod