BinaRoche

  • Autor: Carlos Lázaro Hernando
  • Vznik: konec 90. let 20. století
  • Stránky projektu bohužel neexistují


  • Popis:
    Program BinaRoche vzniká od konce 90. let minulého století. Jeho autorem a dosud výhradním uživatelem je Carlos Lázaro Hernando, který jej použil pro řešení světelných křivek a křivek radiálních rychlostí v několika svých článcích (např. Lázaro et al, 2001). Geometrický model je založen na Rocheovské aproximaci s využitím cylindrických souřadnic. V úvahu se bere i gravitační zjasnění a vzájemné ozařování. Program může být použit pro simultánní řešení světelných křivek pořízených ve fotometrických filtrech uvby a UBVRIJHKLL'M . Vyzařování z jednotlivých povrchových elementů hvězdy je počítáno interpolací z tabulek Teff, log g na základě knihovny modelů atmosfér. Interpolací jsou zjišťovány i hodnoty koeficientů okrajového ztemnění pro každý počítaný povrchový element, přičemž je možné si zvolit jeden ze tří zákonů okrajového ztemnění (lineární, kvadratický a odmocninový). Vzájemné ozařování složek je možné počítat zjednodušeně nebo integrací přes povrch průvodce pro všechny viditelné elementy povrchu. V modelu je možné uvažovat jakýkoli počet skvrn na površích složek, určených středem, velikostí a teplotou. Rotace složek může být i asynchronní. Volnými parametry při řešení může být jak asynchronost rotace, tak excentricita trajektorie nebo úhel periastra. Váhované křivky radiálních rychlostí mohou být začleněny do řešení světelných křivek.
    Pro nalezení řešení jsou využívány různé optimalizační algoritmy, například Simplex nebo Marquardtova metoda. Pro každý z volných parametrů je definován rozsah možných hodnot, výchozí bod a krok fitování. Je také možné hledat výsledné řešení tak, že budeme vycházet ze zvoleného bodu různými směry nebo mnohokrát opakovat řešení s dodaným náhodně generovaným gaussovským šumem. Výstupem z programu jsou syntetické světelné křivky ve zvolených spektrálních oborech a tabulka parametrů systému. Program dle autora uspokojivě pracuje pro všechny typy zákrytových dvojhvězd. Podle zveřejněných prací jde o zajímavý program. Škoda jen, že si autor nenašel čas na popis programu, vytvoření manuálu a jeho zveřejnění.


    Literatura:
    Lázaro, C., Arévalo, M. J., Claret, A., Rodríguez, E., Olivares, I., 2001, MNRAS 325, 617 ADS


    zpět na přehled metod